Právě bylo spuštěno přihlašování do jublejní 35. ročníku Mezinárodních literárních cen Egona Erwina Kische.
Budou uděleny samostatně čtyři ceny E. E. Kische a jedna hlavní cena.
NOMINOVAT LZE POUZE TITULY V PRVNÍM VYDÁNÍ, KTERÉ VYŠLY ČESKY V ROCE 2024 A 2025.
Jednotlivá česká nakladatelství či autoři mohou do soutěže zaslat nejvýše tři nepřekladové tituly.Knihy lze přihlásit pouze do jedné z vyhlašovaných cen KALFu (Cena M. Ivanova, nebo Cena E. E. Kische).
S přihlédnutím k dílu „zuřivého reportéra“ Egona E. Kische uvítáme knihy popularizující historii, vědu, techniku a umění, cestopisné reportáže, memoáry a biografie, rozhovory s významnými osobnostmi z oblasti vědy, techniky, kultury, sportu a samozřejmě reportáže ze současného života doma i ve světě.
Porota:
PhDr. Miroslav Belica, Ing. Břetislav Ditrych, PhDr. Luboš Y. Koláček, Ph.D., Mgr. Michal Macháček, Ph.D. (předseda poroty) a RNDr. Jiří Martínek, Ph.D.
Nominované knihy dodejte prosím (nevratně) ve dvou výtiscích poštou nebo osobně na adresu:
KALF (Klub autorů literatury faktu)
Kaprova 12/40
110 00 Praha 1
A také v elektronické podobě
Uzávěrka přihlášek:14. června 2026
Přihlášku a elektronickou podobu knihy ve formátu pdf. odešlete e-mailem na adresu:kalf.drahotova@gmail.com
Dne 14. února 2026 zemřel ve věku nedožitých 89 let uznávaný východočeský historik, bibliograf, publicista a filmograf PhDr. Mgr. Jiří Uhlíř, výrazná osobnost regionální kultury.
Jiří Uhlíř se narodil 21. dubna 1937 v Jasenné, v největší obci na Jaroměřsku. Navštěvoval gymnázium Jaroslava Žáka v Jaroměři. Mezi lety 1955–1959 absolvoval Vysokou školu pedagogickou v Praze, obor čeština–dějepis. Svůj první článek věnující se divadelní hře Divá Bára na motivy románu Němcové, kterou sehráli ochotníci v Jasenné, publikoval dne 19. května 1955.
Od června 1961 žil s manželkou Zděnkou (nar. 17. března 1934 – zemř. 25. července 2025) v Jaroměři a aktivně publikoval. Poté následovalo mezi lety 1973–1975 postgraduální studium na FF UK tamtéž. Prvního září roku 1975 nastoupil na Střední lesnickou školu v Trutnově, kde setrval jako středoškolský profesor úctyhodných 37 let. Zde se zasloužil nejen o přípravu více jak 3200 studentů na jejich budoucí povolání a vysokoškolská studia. Svou vášní v publikování prezentoval instituci i navenek a byl zakladatelem velmi uznávaného studentského časopisu Facír. Jako jediný středoškolský profesor spolupracoval s Ústavem pro jazyk český Československé akademie věd v letech 1971-1988 na řešení vědeckovýzkumných úkolů.
Během let vytvořil se svými studenty též soupis 311 lidových jmen a názvů rostlin a živočichů, nářečí i slangů, a především ke katalogu pomístních jmen na katastrech obcí a polesí v Čechách. V rámci svého občanského zaměstnání zpracoval dvoudílnou Bibliografii lesnického školství na území Československa v letech 1850–1968 (1970), na kterou navázal druhým dílem pro období let 1969–1992. Ten byl vydán Ministerstvem zemědělství ČR (1992), které věnovalo výtisky prvního dílu zahraničním účastníkům mezinárodního sympozia o výchově lesníků ve švédském Stockholmu v září a říjnu 1971. Stal se též v letech 1971–1998 jedním z inovátorů informatické výchovy na středních školách v Čechách.
Mezi lety 1976-2007 úspěšně působil jako kronikář obce Jasenná. V návaznosti na tuto poctivou službu naší vsi vznikla v roce 1994 výborně hodnocená kniha Jasenná – Vlastivěda obce. Uznání se mu dostalo i od tehdejšího prezidenta České republiky Václava Klause a dalších členů vlády. Jeho kronika mapující téměř 700 let historie Jasenné byla označena za vzorovou publikaci.
Do dnešní doby publikoval dalších pět obsahově velmi přínosných prací věnující se jeho rodné obci. Za jeho celoživotní činnost mu bylo 23. června 1994 uděleno tamním zastupitelstvem poprvé v historii čestné občanství. Jako významný východočeský publicista a bibliograf uveřejnil mezi lety 1955–2024 přes 3100 prací ve 165 různých titulech. Publikoval především články, recenze, studie, medailonky osobností, vlastivědy obcí, historické monografie, desítky bibliografií a filmografií. Uvádí se jako autor u více jak 35 samostatných knih, u desítek dalších je spoluautorem.
Dne 30. května 1996 se stal řádným členem Obce spisovatelů v Praze a byl jim dosud. Jako filmograf vytvořil přes 20 seriálů na pokračování. Za tyto počiny se mu v jeho životě dostalo četných tuzemských, ale i zahraničních uznání.
Uhlířova kniha Božena Němcová ve filmu a televizi z roku 1968 reprezentovala Československo rok po jejím vydání na mezinárodní výstavě filmové a televizní literatury u příležitosti mezinárodního filmového festivalu ve Venezii-Benátkách v Itálii, kde získala diplom.
Jeho bibliografické práce předkládají i v dnešní době čtenářům rozsáhlý pramen poznání, protože co by byl vědecky svět bez oddaného bibliografa, kterým PhDr. Jiří Uhlíř bezpochyby byl. Jeho celoživotní úsilí inspirovalo vznik Spolku nezávislých umělců Jasenná, který nese jeho odkaz dál. Jejich výroční schůze konaná 6. února 2026 patřila k posledním společenským akcím, kterých se až do svých posledních dnů aktivně účastnil.
Poslední rozloučení bude mít v kostele Nanebevstoupení Páně v Josefově v pátek 20. 2. 2026 ve 13:30 hodin. Pro účastníky smutečního rozloučení bude připravena kondolenční kniha, do níž mohou vepsat své osobní vzpomínky na pana doktora.
V sobotu 21. února 2026 zemřel v nedožitých devadesáti letech dlouholetý člen, podporovatel a někdejší tajemník KALFu.
Vzpomínka Jany Vrzalové, bývalé předsedkyně KALFu na Miroslava Kučeru
Miroslav Kučera
(16. 3. 1936 – 21. 2. 2026)
Spoustu let uplynulo od chvíle, kdy jsme se v salonku jedné pražské hospody, v níž tehdy výbor KALFu zasedal, s Mirkem setkali poprvé. Seznámil nás tehdejší předseda Karel Richter. Znejistělá obavami, vyvolanými ostražitostí, snad i pochybnostmi, které jsem v Mirkových očích postřehla, jsem se v duchu ptala, co bude dál. Každému, kdo ho znal, kdo četl knihy vzešlé z jeho tvůrčí dílny, např. Otrokyně lásky, Zločiny z obrazovky, Vražda bílého koně, Galerie zločinu či ty, které se zrodily ve spolupráci s Janem Stachem – Vražda je pro mne případ, Vzkaz ze záhrobí, Nůž místo sexu a další, muselo být jasné, že bývalý příslušník pátracího oddělení někdejší Federální kriminální ústředny se nemůže chovat jinak. Důvěru někdejšího žáka legendárního detektiva Jaroslava Zahrádky jsem si musela zasloužit. Cestičku k sobě jsme si vyšlapávali postupně a opatrně. Když mi jednoho dne Mirek nabídl tykání, pochopila jsem, že mám vyhráno. Spojila nás práce, láska ke knížkám, k německým ovčákům.
V době, kdy jsem byla předsedkyní KALFu, Mirek stále zastával funkci tajemníka. Na jeho bedrech spočívala drtivá část tzv. černé práce. Připravovat scénář pro letohradské udělování literárních Cen E. E. Kische, vyhlašovat soutěže o další ceny, které jsme udíleli – M. Ivanova, Petra Jilemnického. Porotcům, posuzujícím přihlášená díla, je přidělovat. Zajistit diplomy. Starat se o administrativu spojenou s evidencí členů, s financemi. Veškerý čas Mirek věnoval KALFu, za nějž byl ochoten doslova dýchat. Za svůj život jsem poznala jen málo tak obětavých, pracovitých a čestných lidí, jako byl on.
Léta plynula. Mirek svět začínal vidět přes clonu hustého šedého závoje. Pořád však pracoval. Až do chvíle, kdy okolní dění mohl vnímat pouze sluchem a hmatem. Sám nemohl vycházet z bytu. Nemohl číst. Byl odkázán na pomoc druhých a na rádio. Pravidelně jsme si volali.
„Povídej, co máš nového?“ dychtivě čekal na vyprávění o naší společné celoživotní lásce, německých ovčácích.
Rozebírali jsme metody výcviku, porovnávali služební kynologii se sportovní. A když má fena porodila štěňata, bavila jsem Mirka jejich lumpárnami. Každý náš telefonát končil smíchem.
Bylo mi ctí s Mirkem pracovat, přátelit se. Zejména v Letohradu, na každoročních setkáních spisovatelů a spisovatelek prožívat přátelskou, vpravdě rodinnou atmosféru, kterou pomáhal spoluvytvářet.
Mirku,
děkuji Ti za obětavost, energii, které jsi věnoval KALFu. Děkuji za vše, čemu jsem se od Tebe naučila.
S obrovskou bolestí v srdci Vás musíme informovat, že v sobotu 10. ledna 2026 zemřel po dlouhodobré nemoci nakladatel Zdeněk Pobuda. Byl to nejen dlouholetý ředitel Nakladatelství Epocha, ale také velmi důležitá osobnost našeho spolku. Bude nám opravdu moc chybět. Čest jeho památce.
Dne 20. listopadu proběhlo na půdě Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni předávání Cen Jaroslava Golla za rok 2025, které organizuje Klub autorů literatury faktu (KALF) společně s fakultou.
Ceremonie se účastnili zástupci obou institucí a všichni ocenění studenti, kteří kromě diplomů a drobného dárku z FF ZČU obdrželi i poukazy na nákup knih od Nakladatelství Epocha (dlouhodobého sponzora KALFu). Ceremoniál byl následně zakončen přednáškou Dr. Romana Kodeta „Rangaku a vznik moderní vědy v Japonsku“.
Porota ve složení PhDr. Roman Kodet, Ph.D. (předseda), Mgr. Václav Kotrman, Ph.D. a Mgr. Michal Macháček, Ph.D. rozhodla následovně:
Cena za středoškolskou práci
Petr Kurečka (Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Břeclav) – SA Sturmbann II. Lundenburg
Cena za bakalářskou práci
Bc. Prokop Machoň (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích) – Ohňostroj zkázy. Tragický výbuch dělostřelecké laboratoře u Týna nad Vltavou 20. června 1753
Cena za diplomovou práci
Mgr. Štěpán Rybák (Univerzita Karlova) – Korunovační klenoty v raně novověkém Českém a Skotském království: správa, instrumentalizace, imaginace
Cena za disertační práci
Mgr. Kateřina Lančová, Ph.D. (Ostravská univerzita) – Poddanská města olomouckého biskupství ve 13. až 16. století
PhDr. Vlasta Kordová, Ph.D. (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem) – Nacistický protipartyzánský aparát v Protektorátu Čechy a Morava v zrcadle vývoje nacistické politiky a 2. světové války
Všem vítězům srdečně gratulujeme.
Neméně děkujeme všem autorům – studentům, jejichž práce byly do soutěže přihlášeny a první příčky nedosáhly. Bez příkras je možné konstatovat, že rovněž měly vysokou úroveň a zasluhují uznání.
Slavnostní udílení cen se konalo v prostorách zámku Letohrad 18. září 2025.Akce se uskutečnila za finanční podpory města Letohrad, Ministerstva kultury České republiky a také Pardubického kraje. Jednalo se již o 34. ročník. Porota ocenila znovu pět českých a slovenských publikaci literatury faktu s důrazem na publicistiku.
Hlavní ceny:
Jaroslav Šebek – Hrdinou se člověk nerodí, ale stává. Kardinál František Tomášek, církev a stát
Jozef Leikert – Viliam Gérik – O milosť som sa nedoprosoval
Další ceny:
Jan Kaliba – Zápas o Ameriku: Hlasy z rozeštvané země
Luboš Palata – Elbe: Velká řeka
Jiří Pasz – Páchat dobro. Reportáže o odvaze pomáhat
Pavel Klusák – Suchý & Šlitr. Semafor 1959–1969
Ivan Szabó – Rozštvrtená Bratislava (Sedemnásť častí Bratislavy)
Rudolf Dobiáš – Ako sme to zvládli
Stanislav Melek a kolektiv – Príbeh zvaný skialpinizmus (1920–2022)
Štefan Nižňanský – Enem …historky šuškané pod borovicami
24. září 2025 proběhne v Praze představení nové knihy známého slovenského historika Jozefa Leikerta. Publikace získala nově Cenu Egona Erwina Kische! Více informací níže:
Ve čtvrtek 18. září 2025 proběhne slavnostní vyhlášení XXXIV. ROČNÍKU MEZINÁRODNÍCH CEN EGONA ERWINA KISCHE ZA LITERATURU FAKTU. Akce začíná na zámku Letohrad od 14 hodin. Dále zveme širokou veřejnost na přednášku Lenky Hrabalové, držitelky této ceny z minulého roku. Více v přiložené pozvánce.
Celá dvoudenní akce se koná ve spolupráci několika organizací:
Správa odkazu Egona Erwina Kische v Praze, Klub autorů literatury faktu v České republice, Klub spisovateľov literatúry faktu na Slovensku, Město Letohrad, Ministerstvo kultury ČR a Pardubický kraj. Všem moc děkujeme za spolupráci a finanční podporu!
Cena Jaroslava Golla za literaturu je každoročně udělována studentům za nejlepší odborné práce z oblasti historie. Letošní rok je již po třetí udělována za spolupráce Katedry historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni a Klubu autorů literatury faktu (KALF). Letošní ceny budou udělovány za práce napsané v letech 2024 a 2025.
Klub autorů literatury faktu a město Jaroměř za finanční podpory Ministerstva kultury ČR uskutečnili 25. ročník Cen Miroslava Ivanova za literaturu faktu. Slavnostní předávání cen se konalo v Knihovně Václava Havla v Praze dne 17. června 2025.
Do dvacátého pátého ročníku v roce 2025 bylo přihlášeno 60 titulů z 27 nakladatelství. Hlavní cenu získala Petr Mallota za knihuPopravení z politických důvodů v komunistickém Československu (4 svazky) z roku 2024. Vydavatelem byli Academia a Ústav pro studium totalitních režimů. Více o cenách v sekci Ceny.
